MAS Region Kunětické hory

 
en 

Menu

Reakce MPSV na článek HN "Škromach určil dávky na bydlení"

Ministerstvo práce a sociálních věcí nesouhlasí s tvrzeními v článku Hospodářských novin (Škromach určil dávky na bydlení, 27. 7. 2005, str. 1), ve kterém se jeho autor věnuje změnám v oblasti sociálních dávek. V článku jsou faktické nepřesnosti a věty vytržené z kontextu, což hrubě zkresluje podstatu navrhovaných změn. V tiskové zprávě jsou vybrány jednotlivé pasáže článku a následuje vysvětlení MPSV.
"...Dávky mají zabránit tomu, aby občané v bytech s regulovaným nájmem vydali za bydlení víc než 30 procent příjmů... Stát bude vyplácet příspěvek na bydlení, je však určen pouze těm, kteří dnes platí regulovaný nájem. Fakticky tak nebude mít nárok na dávku většina rodin, které platí tržní nájemné, i když platí za bydlení přes třicet procent příjmů..."
MPSV:
Nový návrh předpokládá řešení na nákladů bydlení dvěma dávkami.
1) Příspěvek na bydlení je dávka ze systému státní sociální podpory (SSP). Dávky SSP upravuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Smyslem těchto dávek je pomoci rodinám, které mají nízké příjmy. Důležitým kritériem je mimo jiné nepříznivá sociální situace. Dávky státní sociální podpory jsou konstruovány na základě principu solidarity bezdětných rodin s rodinami pečujícími o nezaopatřené dítě (porodné, přídavek na dítě, rodičovský příspěvek), a rodin s vyššími příjmy s rodinami s příjmy nižšími (sociální příplatek, příspěvek na bydlení).
2) Doplatek na bydlení má být dávka poskytovaná v rámci systému hmotné nouze. Zákon o pomoci v hmotné nouzi, který vláda 20. 7. 2005 schválila, upravuje poskytování pomoci k zajištění základních životních podmínek lidem, kteří se nacházejí v hmotné nouzi.
Návrh nepočítá s tím, že by na tyto dávky měli automaticky nárok všechny domácnosti a rodiny, což ostatně platí u příspěvku na bydlení už dnes. Okruh rodin, které mají a budou mít na dávky nárok, se v podstatě měnit nebude. Dojde pouze k přehodnocení výše příspěvku vzhledem k nákladům na bydlení. Dnes tuto dávku dostávají všechny rodiny s obdobným příjmem ve stejné výši. Bez ohledu na to, jak vysoké jsou jejich náklady na bydlení. Důsledkem je, že jsou žadatelé o příspěvek v některých případech "přeplaceni", v jiných je výše poskytnuté dávky naopak tak nízká, že jejich sociální situaci takřka neřeší. Proto MPSV předložilo vládě návrh na změnu. Nově se bude zohledňovat nejen příjem domácnosti, ale i její náklady na bydlení bez ohledu na to, zda je nájem tržní nebo regulovaný. Sbližování tržního a regulovaného nájemného musí řešit zákon o nájemném a nikoli systém sociálních dávek.
Dnes je nárok na příspěvek na bydlení omezen příjmem rodiny do výše 1,6násobku životního minima rodiny, do budoucna bude omezen "nepřímo" normativními náklady (rodiny, 30 % jejichž příjmu je vyšší než normativní náklady, nebudou mít na dávku nárok). Nárok na dávku se tedy stále přiznává podle výše rozhodného příjmu rodiny a nezáleží na regulovaném či tržním nájmu. V žádném případě nelze tedy srovnávat nárok nízkopříjmové domácnosti a domácnosti s vyššími příjmy. Ty nebudou mít na dávku nárok z titulu výše svého příjmu (nikoli typu nájmu), tak jako ji neměly doposud. Tím by tento sociální systém popřel svou filozofii.
"...Normativ je zpravidla nižší než šest tisíc korun..."
MPSV:
Normativ je pro počáteční období stanoven z regulovaných cen nájemného a spotřeb služeb a energií v závislosti na počtu osob v domácnosti. Měl by se měnit podle vývoje cen nájemného a služeb. Pokud by se v počátcích nastavil rovnou na hodnoty tržního nájemného, tak by naopak došlo k paradoxu, že drtivá většina rodin bydlících v bytech s regulovaným (tedy nízkým) nájemným by se bez ohledu na jejich (i vyšší nebo vysoký) příjem dostala do okruhu osob s nárokem na dávku. Hranice 6 000 Kč tak o ničem nevypovídá. Jestliže rodina platí za náklady na bydlení více, než je stanovený normativ, je třeba zjistit, z jakého důvodu - nepřiměřenost bytu (větší výměra), překročení norem spotřeby energií atd. Tyto skutečnosti by pak měla následně posoudit obec a účelně vyřešit.
"...Návrh sociálních dávek nerespektuje různé hladiny nájemného v jednotlivých českých a moravských regionech. Mohl by (návrh) vycházet z místně obvyklého nájemného a z omezené plochy bytu podle počtu osob. Model západní Evropy - výše dávky závisí na obvyklém tržním nájemném ... rovněž na velikosti domácnosti. Pokud rodina chce bydlet ve větším, musí si doplatit..."
MPSV:
Původní návrh MPSV byl založen na tom, že po přechodu do standardního období budou normativní náklady odvozovány od výše nájemného obvyklé v daném regionu. Svaz měst a obcí však nesouhlasil s tím, aby obce sledovaly vývoj nájemného v regionech a poskytovaly tak podklady, ze kterých by bylo možné vycházet. Vzhledem k tomu, že shromažďování těchto údajů nemá v kompetenci žádné ministerstvo a ani Český statistický úřad, nejsou v tuto chvíli potřebné informace k dispozici a MPSV nemůže (po kompetenční ani personální stránce) tyto údaje v jednotlivých obcích zjišťovat.
Nový návrh zákona zohledňuje velikost domácnosti (podle počtu osob) a příslušnou výměru bytu. Pokud bude chtít rodina bydlet ve větším bytě, bude i v ČR doplácet, resp. dávka jí bude "započítávána" jen na byt o přiměřené (omezené) velikosti.

článek ze stránek www.noviny-mpsv.cz

Diskusní fórum čtenářů
(prozatím žádný názor)

Zveřejněno 03.08.2005 v 18:21 hodin

Aktuality

Rozšířené vyhledávání